| Divadlo Polárka o.p.s. | Tučkova 34, 602 00 Brno | objednávky 541 247 274 | fax 541 212 912 | info@divadlopolarka.cz |
| archiv | |
novinky.cz, 21.10. 2009
Pěkně si to v brněnské Polárce naplánovali. S Mrazíkem Bronislavy Krchňákové a Michala Sopucha přišli za nejmenšími diváky s jejich rodiči a učitelkami ve chvíli, kdy ledový vítr zafičel a po kraji vandrují nemilosrdní holiči zbavující lesy barev a posledních vlasů.
Sopuchovi se podařilo na jeviště přenést vše podstatné, čemu se smějí a komu fandí diváci, zuby si lámající napodobováním Marfušina stylu při louskání lískových ořechů nebo obdivující Ivánkovu chytrost a sílu, které mu pomáhají vyzrát na babu Jagu.
Marfuša na praseti
Proč ne, když už se to povedlo i v lední revui! A tak Nastěnka s hláskem líbezným pilně pracuje, Ivánek se zálibně zhlíží v zrcadle a dědeček Hříbeček ho proměňuje v medvěda, kterým zůstane tak dlouho, dokud se nenaučí dělat něco pro jiné.
V pohádce Mrazík jde všechno vlastní cestou. Nastěnku od zmrznutí dobrý děda zachrání, nikoli však od styku s jeho berlou. Jaga se všemu divoce chechtá, i když její loupežníky bohatýr rozpráší tak, že nakonec jim na hlavy spadnou jejich vlastní kyje. A Marfuša se místo se ženichem vrátí domů na praseti.
Přiznávám, že jsem se na Mrazíka vypravil s první reprízou. Vypadala opravdu jako první. Kromě dobře vyřešeného prvního, druhého a třetího zvonění – balalajkově kytarové akordy hudební formace Létající klacky na nástroje obyčejné, menší až nejmenší – nefungovalo v ní jinak už skoro nic.
Znovu žabky kuňky
Což o to, Nastěnka Michaela Červinková je líbezná, Marfuša proti přirozenosti představitelky Marie Vančurové ani trochu sexy, zatímco její matka Jana Panská furt k nakousnutí, Mrazík Jan Kruba trpělivě vypráví a loupežníci Krupica, Ženatý, Krejčí, Glembek, Sopuch a Votava jsou strašliví. Až se to všechno zase na jevišti spasuje, děti i učitelky budou u vytržení.
Ondřeje Biravského v roli Ivánka ale zpívat nenaučí ani Kulínský. Červinkovou možná ano. Že by nový brněnský styl? Po strašlivém koncertu žabek kuněk v Huse ve Formanovic Rusalce už druhý případ divadla s písničkami (áriemi) postavenými na omylu „zpívej, jak neumíš“; v marné víře, že důležitý je obraz, nikoli výkon. To ale nejde. Ani v divadle pro děti.
Jiří P. Kříž
Vloženo: 23. 10. 2009
Starší článek: Boží bojovníci v boji s velkým sálem plným pubertálních diváků - 16. 6. 2009
Novější článek: MRAZÍK skoro jako od Mattela - 25. 11. 2009