Jen počkej! – recenze ČRo3

vysíláno 20.11. 2008 na stanici ČRo3 – Vltava

Legendární animovaný seriál režiséra Vjačeslava Kotěnočkina a výtvarníka Sergeje Rusakova Jen počkej, zajíci! dostal nedávno i svou divadelní podobu. Režisérka a umělecká vedoucí brněnského Divadla Polárka Hana Mikolášková jej společně s dramaturgyní Bronislavou Krchňákovou upravila do podoby devadesátiminutové inscenace, která slavní nečekaný úspěch nejen mezi dětskými diváky, ale také u dospělých. Originální zpracování slavné předlohy v Brně navštívil a následující glosu připravil náš spolupracovník David Kroča.

Režisérka brněnského Divadla Polárka Hana Mikolášková nechce pouze kopírovat dnes již legendární příběhy slavné kreslené grotesky, ale pokusila se vytvořit svébytné divadelní dílo. Inscenace Jen počkej, zajíci! nese znaky pantomimické klauniády, v níž je veškeré divadelní dění postaveno na živé pohybové hře a fyzickém jednání.

Dějové jádro inscenace tvoří několik epizod důvěrně známých z filmového zpracování. Vlk a zajíc se v nich potkávají na plovárně, v televizním studiu, v cirkusovém stanu a na závěr také na lodi, kde dojde i k očekávanému dočasnému usmíření protagonistů. Jednotlivé epizody mají tvar samostatně vypointovaných scének, při nichž se diváci rozhodně nenudí. Výtvarnice Zuzana Přidalová oblékla aktéry do jednoduchých kostýmů, které upozorňují na jejich charakteristické znaky a nezbytnou zvířecí masku propojují také s přirozenou podobou herců. Vlk v podání Jiřího Skovajsy je zkrátka nevychovaný pobuda s kalhotami do zvonu a dvakrát ohnutou cigaretou v pokřivených ústech, Zajíček Jany Panské má sice velké uši, ale vypadá také jako roztomilá dívenka s velkýma nevinnýma očima. Vedle postavy Hrocha, Nosorožce, Medvěda, Kocoura či Paní Slonice se na jevišti objeví také kapela Voříšci, která jevištní dění živě doprovází. Než spustí svůj slavný hit Ajajaja, dokáže si získat dětské publikum natolik, že to sborově odpovídá na zpěvákovy výkřiky jako na skutečném rockovém koncertu.

Pohybové divadlo mladým hercům z Polárky jednoznačně vyhovuje. Při absenci mluveného slova se plně koncentrují na fyzické herectví, jež v choreografii Sergeje Sanži možná občas balancuje až na hraně artistických výkonů. Příkladem může být cirkusová scéna, při níž trio Medvědů předvádí salta a přemety na zavěšených lanech. Zvláštní nasazení se pak očekává od představitelů Vlka a Zajíce, neboť při kouzelnickém vystoupení mága Kocoura se jejich nesouměřitelná tělíčka dokonce propojí díky vydařenému iluzionistickému triku.

Režijní práce Hany Mikoláškové v brněnském Divadle Polárka vykazují punc kvality i netradičního uchopení známé předlohy. Po nedávném uvedení Shakespearova dramatu Romeo a Julie, které zaujalo svým moderním zpracováním, získala Polárka s jejím přispěním další pozoruhodný titul. Tentokrát je jeho přednost také v tom, že svou humornou nadsázkou může oslovit hned několik diváckých generací.

David Kroča

Vloženo: 1. 12. 2008

Starší článek: Jen počkej, zajíci! - 28. 11. 2008

Novější článek: Také v Polárce chuligán vlk marně loví zajíce - 5. 12. 2008