Koníček rozjásál polárkovský sál

Věřte mi, v divadle se dá prožít opravdický zázrak. Skutečně! Třeba to, co nás potkalo v Polárce na úterním představení S koníčkem přes hory a doly.

Herečka Martina Krátká dělala s dětskými diváky pravé divy. Její Klárka, roztomilá, okatá dívenka, ne a ne usnout. Lezla po nábytku, koulovala se, hrála si s trpaslíky, s klauny i s tím, co měl peříčko na dlani, skákala do peřin, klouzala po skluzavce, jezdila na koníčkovi, obouvala jej do bot. Děti s ní, běhaly po jevišti, hladily koníka, foukaly do pírek, pohazovaly balónky, juchaly a skandovaly jako na fotbale. Pedagogové nevycházeli z úžasu. Akrobatka metala kozelce a slunečníková tanečnice házela do hlediště vlaštovky a šipky. Děti je sbíraly a posílaly zpět. Divadlo snů a zázraků. Autorka Koníčka, paní Eva Tálská se spokojeně usmívala. Stál jsem na schodech a tetelil se blahem. Na konec šla kolem paní učitelka z Podivína, řekla: "Tolik krásy najednou…A Klárka, ta byla jako od nás, od Dyje…" Pan učitel ze ZŠ Lidická mne nabádal: "Prosím, řekněte červenému trpaslíkovi, že byl fantastický!" Děti křičely: "Byl nejlepší! A všichni jste super!"

Půvabná holčička mě zatahala za šos: "Prosím, ti trpaslíci jsou opravdu tak maličcí?"

27. 1. 2009

Starší příspěvek: Osm Broučků pro Jana Karafiáta - 26. 1. 2009

Novější příspěvek: Výsledky lednové soutěže Kdo je kdo? - 1. 2. 2009