Panečku, to byl nápor

Několik dnů, od sedmé hodiny ranní, do pozdních nočních hodin, drnčely telefony a paní náborářka nestačila vysvětlovat, že premiéra Dobrodružství malého Vikinga je zcela zadána.

Dlouhý had dospělých i dětí se v sobotu odpoledne sunul do sálu. Jeden klučina mně pověděl: "Já to tady znám. Já už jsem tady jednou byl." Jeho menší bratříček se také pochlubil: "Já už jsem tady jednou ještě nebyl!" V 15:35, kdy vypuklo první uvedení Vikinga, bylo hlediště natřískáno po střechu. Místečka na platu obsazená, pan ředitel i slečna šéfová stáli u horního reflektoru, na schůdcích seděla obligátní sestava tvůrců a fandů a úplně nad všemi vlála manželka Mirka Černého se dvěmi pacholaty. Všichni zaujatě sledovali dobrodružné výpravy Vikingů. Nejvíce nadšení projevovali páni kluci. Uši jim plály jako lampióny. O přestávce se vzájemně přesvědčovali, že je nejlepší se nebát a plavba na langskipu je potom hračka. A Vikingové byli chytří a stateční a i v Americe přistáli první! Ano, tady to píší v programu, tak to je pravda. A kdybych já byl malým Vikingem, tatínek mi takové ty jejich lodě pořídí tři. Nejmíň.

Po premiéře za mnou přišel plnoštíhlý, brejlatý hoch a velmi zřetelně řekl: "To vaše představení bylo opravdu pěkné!" A jedna maminka dodala: "Jste, fakt, dobří!"

23. 11. 2008

Starší příspěvek: Polárku ovládli Vikingové - 18. 11. 2008

Novější příspěvek: Zažíváme krásu z návštěvnosti - 26. 11. 2008