Chvalozpěv pod rozkvetlou sakurou

Pod rozkvetlou sakurou, mně o přestávce představení Mauglí, vzhledná paní učitelka středního věku pravila: "Já se nestačím divit, všechna ta moje děťátka, především ti moji milí sígrové, a těch není málo, seděla zabořená v křesílkách a s pusinkami dokořán, zírala na jeviště. Jste moc dobré divadlo a máte znamenité herce i herečky. Tu, co hraje pardála Baghíru, tu mají děti nejraději. Snaží se ji napodobovat. Ale nejen ji. Běžte se podívat, kluci se stylizují do Mauglího, Ákely a jeden šaškuje coby Tabákí. Je to rozkoš, moci se vrátit do dětských let a na chvíli zapomenout, že jste v postavení kantora".

Díval jsem se na květy bohatě rozkvetlé sakury a řekl: "Nádhera, podívejte té krásy! Sakura oslňuje jen čtyři dny, poté okvětní lístečky opadají, chodník je jich plný. Jako o božím těle. Musíte s dětmi přijít ještě na Romea nebo na Broučky". "Jenom se nebojte, příští týden nás tu máte zas. Děti si vybraly Ostrov pokladů".

22. 4. 2008

Starší příspěvek: Pozvání na festivaly - 20. 4. 2008

Novější příspěvek: Jeden Romeo, dvě Julie - 26. 4. 2008