Premiéra Broučků se zahraniční účastí

Již týden před premiérou jsme začali odmítat zájemce o vstupenky, neboť nám bylo jasné, že poptávka vysoce překrývá nabídku. Pak se ozvaly divačky z Turína, z Londýna, z Kölnu a z Ořechova, že přijedou se svými dětmi, aby jim ukázaly Broučky svého dětství. To se přece nedá odmítnout. Slíbil jsem, že je posadíme. Na poslední chvíli se rozrostl zájem o vstupenky i v domácích řadách. Neposadit své děti nelze! Co s tím? Kamil Malík přišel na geniální nápad, půjčit si dětské židličky v sousední školce a postavit je do volného prostoru před první řadou.

Byl to krásný pohled, šestnáct broučinků sledovalo příběhy Karafiátových Broučků z první "ruky". Okouzlení, dojatí, plní strachu z ptáka Žluny a šťastní. Šťastné byly i jejich maminky. Ta z Londýna mně řekla: "Krásné, překrásné, tohle tam u nás není!" "Tak zase přijeďte". "Ano, zase přiletíme".

14. 4. 2008

Starší příspěvek: Broučci jako černé divadlo - 14. 4. 2008

Novější příspěvek: Neštěstí opět nešlo po horách - 18. 4. 2008