Broučci jako černé divadlo

"Dělat černé divadlo, není jenom tak", řekla Hanička Mikolášková a měla pravdu. Ovládnout tuto obtížnou divadelní disciplínu znamená pro herce hodně dřiny. Musí získat zručnost, naučit se hrát jinak – hrát roli svou, ale i pohrávat si s rekvizitami, dekorací, s loutkami Musí si osvojit dětské vnímání a sám mít oči dítěte.

Chce to hodně kumštýřského umu i sebekázně, aby divák užasnul nad broučky třepetajícími se v povětří, či bez dechu sledoval proměnu housenky v motýla, blikotání svatojánků nad rozkvetlou strání, nebo let pampeliškových semínek.

Pracovat s hadrovou loutkou, aby sedící v sále měli pocit, že jde o živou bytost, se bez herecké dřiny neobejde. Věřte mi.

Jen sledování pohybových manévrů herců v zákulisí, jejich vteřinových převleků, slézání židliček, stolíčků, praktikáblů, je samo o sobě silným zážitkem. I za tímhle vězí kus těžké řehole.

Jak říká šéfová: "Dělat černé divadlo není jenom tak!"

14. 4. 2008

Starší příspěvek: Dva dny do premiéry Broučků - 10. 4. 2008

Novější příspěvek: Premiéra Broučků se zahraniční účastí - 14. 4. 2008