Dva dny do premiéry Broučků

Chodím a pokukuji po jevišti, nahlížím do dílničky, prodírám se hereckými šatnami, všude napětí, nervozita a shon. Paní krejčová ve foyeru na šicím stroji entluje broučinčí krunýřky a brble: "Tady tyhlety křidélka i zatraceně tvrdé krovky, to opravdu nemusím! A už vůbec nemusím tuhletu kouli. Je to veliké jako balón pro rodičky, ale ve skutečnosti jde o hroznovou bobuli. Vypadá to pěkně, což o to, slečna Zuzanka to namalovala hezky, ale bolí mě ruce, záda i nohy." U ponku stojí Jedna Ženatý, ve svěráku kus klacíku a piluje a piluje. "Tohle bude pípa, funkční pípa do hroznového zrníčka. Z toho budou broučánci, právě touhle pípou, čepovat víno". Pavla Dvořáková zručnou rukou vyhlazuje povrch modrého lučního zvonečku a na jevišti, pod velikánskou pampeliškou kouří kamna. Dýmu je plné divadlo. Broučkovi se totiž podařilo ucpat komín. Pan Jakubíček preluduje na varhany nábožné motivy a režisérka Hanička povídá: "Polínka musíte skládat jinak! Takhle…" Ještě dvakrát se vyspím a bude premiéra.

10. 4. 2008

Starší příspěvek: Smysluplný festival Festivadlo 2008 skončil - 7. 4. 2008

Novější příspěvek: Broučci jako černé divadlo - 14. 4. 2008