Festivadlová romance pod okny kanceláře

V ranních sobotních hodinách, pod okny mé pracovny, sedě v trávě, přebírá švarný jinoch strunoví kytary a zpívá. Pěje tklivý francouzský chanson d´amour. Oproti jemu na bobku dívka sličných tváří, černého vlasu. Zdá se, že melodií je zpita. Hoch odkládá kytaru, vstává, béře holčinu za ruce. Dívka se zvedá, mladý muž ji přitahuje, jejich rty se setkávají, jazyky proplétají, ústa nasávají probuzené sekrety těl. Pět minut! Pět dlouhých minut! Na počátku šesté mladík odpadá. Zavrávorá. Kramflekem šlape na krk odložené kytaře. Drtěný nástroj vydává prasklý zvuk. Milenci se lekají, hoch mumlá: "Héléne, on va au foyer, ici les cordes éclatent par le froid!" (Elén, půjdeme do foyer, tady zimou lupají struny!) Pár odchází.

Dívám se do zrcadla na svou tvář. Béřu do rukou nůžky a z plnovousu odstřihávám deset let svého věku. Přistupuje ke mně má paní a šmiká dalších pět. Leč, ošidit přírodu se nám nedaří.

Pokorně do sebe rvu Valoven proti křečovým žílám, Paralen plus proti nachlazení, a pastilky šalvěj – heřmánek – sléz – proti chrapotu a kašli. Sedám a píši vám tuto aktualitu.

6. 4. 2008

Starší příspěvek: Herecké soustředění Karafiátovi Broučci na Vysočině - 6. 4. 2008

Novější příspěvek: Smysluplný festival Festivadlo 2008 skončil - 7. 4. 2008